Byl jsem pozván, abych na veletrhu For Interior na Výstavišti Letňany pohovořil o ložnicích, postelích a spaní a taky o dřevě. Rozdělil jsem si svou – a teď už i vaši přednášku na tři díly.

a) Dřevo

b) Ložnice a postel – základní předpoklady

c) O spaní

Co se týče dřeva – můžu o něm rád mluvit řadu hodin a z mnoha různých úhlů pohledu. Na začátek snad postačí tvrzení, že pro člověka neexistuje žádný bližší milejší a přívětivější materiál, než je dřevo. Dřevo ve stromech spoustu let žilo, nevyrábí se, roste v lese, bylo živé. Domov dělá domovem právě dřevo.

Takže zvlášť dneska v čase realit virtuálních a techna všech podob bychom měli mít ze dřeva, z kůže nebo přírodní tkaniny všechno, čeho se dotýkáme, stůl, židle, postel…

Důležité je vždycky osobní svědectví toho, kdo doporučuje – a tak svědčím: já sám mám postel ze smrku a borovice, ničím nenatřenou, takže když se v místnosti mění vlhkost, borovice zavoní a trochu i smrk…

Co se týče výrobních postupů v případě postelí a vůbec nábytku do ložnic, je třeba říci především jakýsi základ, jakýsi začátek vší ergonometrie – dva základní body, na které nezapomeňte, ať už si postel budete vybírat, kupovat a nebo navrhovat či stloukat z palet:

1. Do postele se nechodí jen spát!

2. Do ložnice a do postele nechodí všichni vždycky střízliví!

Co z toho vyplývá?

Inu – především – žádné špice (nesmějte se prosím vás, viděl jsem) žádné ostré, tvrdé hrany! Co je milé pro spaní je zaoblené a hladké!

Problém matrací přenechávám odborníkům, zase si dovolím doporučit přírodní materiály, i když žíně dnes už asi běžně neseženete a že byste si cpali slamník slámou, o tom pochybuju. Mimochodem – jeden z nejznámějších fejetonů našeho Jana Nerudy byl právě o slamníku – jmenoval se – Kam s ním?

Přírodní materiál… Pravá vlna hřeje i mokrá a dnes se (už zase!) ví, že v extrémních podmínkách je například pro spací pytle peří nenahraditelné…

Co se týče spaní samotného… Myslím, že každý z vás už v životě někdy spal, všichni jste přece už někdy spali, ne? takže zhruba víte, o čem je řeč.

Večer si unavení lehneme, zavřeme oči a ráno je zase otevřeme a vítáme nový den. Tak jednoduché to je! Tělo na dobré posteli si odpočine, mozek vypne. Pokud to tak jednoduché není, pak vám pomohou apoštolové dobrého žití, psychologové klasičtí i samozvaní a v neposlední řadě lékárníci.

Je spousta teorií o tom, co dělat a pít před spaním a jak dlouho a co nedělat, jak děkovat, modlit se, na co nemyslet…

No, víte – nejlíp spí dobrý člověk. A jestli je na světě zlo, nedopusť, aby přicházelo skrz tebe, jsem někde četl.

Nebudu vám říkat, jak jste byli báječní a úžasné publikum, to víte sami a váš případný potlesk si budu považovat. Tím končí oficiální část a je čas na vaše dotazy. Pokud jako první chcete vědět, co to právě teď dělám, tak se ukláním…