Laureátkou 24. ročníku Literární ceny Knižního klubu se stala Ema Labudová s knihou Tapetář. Její rukopis se prosadil v konkurenci 155 zaslaných prací. Odměnou vítězce je vydání knihy pod nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 tisíc korun a originální skleněná plastika ve tvaru knihy.
Ema Labudová (*1999) je nejmladší vítězkou ve čtyřiadvacetileté historii Literární ceny Knižního klubu. Dvacetiletá studentka španělštiny svou novelu napsala ještě jako gymnazistka.
Jde o příběh z prostředí britského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Hlavní hrdina Irving je dvacetiletý gay, jemuž krátce po sobě zemřou rodiče. Irvingovo setkání se zbytkem rodiny na pohřbu probudí vzpomínky, které se mladý muž dlouho snažil „zatapetovat"…
„Manchester padesátých a šedesátých let vskutku nebyl pro hloubavého mladíka Irvingova ražení tím nejsvobodnějším městem. Nemůže ani vyjít z bytu, aniž by ho sledovaly oči zvědavých sousedů – potenciálních udavačů, a ti depresivní výři ne a ne sletět z jeho unavených ramen…
Řemeslně brilantně zvládnutá monologická próza má potenciál zabodovat na poli mladé české literatury: postupné odhalování tajemství a pohnutých událostí z vypravěčovy minulosti si nezadá s postupy klasické britské detektivkářské školy, zvláštnost ústřední postavy je zdrojem průběžných překvapení a silné a uvěřitelné emoce související s odlišnými charaktery a jejich složitými vztahy jsou dávkovány s entomologickou přesností,“ píše se v anotaci ke knize.
Literární cena Knižního klubu se nezaměřuje na již publikované práce, ale vybrané původní rukopisy proměňuje v knihy. Od svého vzniku v roce 1995 cíleně podporuje domácí tvůrce. Úspěch zaznamenaly například takto podpořené romány Děvčátko, rozdělej ohníček Martina Šmause a Zvuk slunečních hodin Hany Andronikové, které získaly ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku.
Literární cena týdeníku Reflex
Cenu týdeníku Reflex za druhý nejúspěšnější rukopis získala kniha Anny Strnadové Maxl žhář, která rovněž vyjde v Knižním klubu. Román je autorčinou šestou knihou.
„Tragický příběh tesaře, smolaře a posléze psance a vězně Maxla Novotného ze Žďáru zavede čtenáře do druhé půli devatenáctého století, do nelehkých dob, kdy v českých vsích práce nebyla a zbýval jen hlad, vojna, zoufalství, zrada a zločin. Silný příběh o zpřetrhaných vazbách jedné mladé rodiny, o velkých zklamáních a trpělivém čekání doplňují obrazy z každodenního života obyčejných lidí žijících před necelými dvěma sty lety v Posázaví.
Svou syrovostí a naturalistickou drsností se román vymyká požadavkům mainstreamové, hladce plynoucí četby; formou, jazykem i obsahem tak trochu připomene klasický venkovský realismus z dob Terézy Novákové. Popisované jevy, archetypy a protagonistou vyznávané hodnoty však budou blízké i dnešnímu milovníkovi (nejen) historické prózy,“ píše se v anotaci.
Anna Strnadová (*1950) vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština-francouzština. Vyučovala na základních školách. Radu let působila jako ředitelka na ZŠ v Petrově nad Desnou. Debutovala roku 2014 básnickou sbírkou Opožděně, o rok později vydala sbírku povídek Prohry. Roku 2015 vyšel i její román V oknech červené muškáty, po němž následovaly prózy Emigrantka (2018) a Nebeské komando (2019).
