Desátého února byla v čínském Wu-chanu propuštěna z léčení manželská dvojice pacientů infikovaných Covid-19. Uzdravili se. A to přesto, že ženin stav byl původně velmi závažný. Díky čemu bylo dosaženo pozoruhodného účinku? Během léčby bylo využito spojení čínské a západní medicíny. Dobré zprávy o léčbě nového koronavirového onemocnění spojením čínské a západní medicíny jsou stále častější.
Manželé pan Zhang a paní Yang byli hospitalizováni v nemocnici tradiční čínské medicíny provincie Chu-pej. Kvůli horečce, dušnosti a kašli byli 26. ledna umístěni do karanténního pokoje pátého oddělení plicních nemocí na klinice Guanggu (Sluneční údolí) Provinční nemocnice tradiční čínské medicíny. Následně bylo u nich diagnostikováno onemocnění Covid-19. Vedoucí tohoto oddělení Feng Yi uvedl, že při příjmu do nemocnice byl stav ženy vážnější než stav jejího manžela. Oblast léze byla rozsáhlá a došlo k selhání dýchacích cest – šlo o těžkou pneumonii. Nemocnice u obou rychle nasadila antivirovou a protizánětlivou léčbu spolu s tradiční čínskou medicínou.
Pomoc proti infekčním nemocem
Feng Yi poukázal na to, že u pacientů se závažným průběhem se obávají především dvou věcí: komplikací a pozůstatků onemocnění, jako je poškození plicní tkáně, plicní fibróza atd., a samozřejmě úmrtí. Účast tradiční čínské medicíny na léčbě však může podpořit absorpci exsudátu (hnisu – pozn. red.), může snížit či dokonce vyřešit i následky, jako je například zmíněná poškozená funkčnost plic. Po patnácti dnech léčby čínskou a západní medicínou se stav páru postupně zlepšoval. Po provedení testů se ukázalo, že splňují ukazatele pro propuštění z léčení.
„Tento první případ těžkých pacientů s onemocněním Covid-19 propuštěných z naší nemocnice nejenže dokazuje účinek integrované léčby čínskou a západní medicínou, ale dodává nám také značnou jistotu v léčebných postupech,“ uvedl Feng Yi, „ve skutečnosti má tradiční čínská medicína v prevenci a léčbě náhlých a epidemických onemocnění jedinečné výhody.“
Cao Hongxin, bývalý ředitel a hlavní výzkumník Akademie tradiční čínské medicíny zdůraznil, že po tisíciletí trvajícím vývoji si tradiční čínská medicína vytvořila v prevenci a léčbě epidemií v zemi systematický a jedinečný teoretický i praktický komplexní systém. Například během epidemie za dynastie Han (206 př. n. l.–220 n. l.) se klinická praxe řídila Pojednáním o exogenních horečnatých chorobách; za pandemie na přelomu dynastií Ming (1368–1644) a Qing (1644–1911) existovaly takové teorie a metody prevence a léčby epidemických chorob, jako je Weiqi yingxue (ochranná qi a výživa krve, tj. imunita a fyzická kondice) a Sanjiao bianzheng (patogeneze podle tří zdrojů energie) zahrnuté v Anamnéze horečnatých onemocnění.
A nejen to. Od založení nové Číny hrála tradiční čínská medicína svou roli v prevenci a léčbě epidemických infekčních nemocí, jako jsou epidemická encefalitida B, epidemická meningoencefalitida, hemoragická horečka, SARS či chřipkový virus typu A (H1N1).
Zástupce ředitele Čínské národní zdravotní komise Zeng Yixin,uvedl jako příklad místní ohnisko epidemické encefalitidy v Shijiazhuangu v severočínské oblasti a v Pekingu v 50. letech 20. století. Tehdy, krátce po vzniku nové Číny, byly možnosti léčby velmi omezené, navíc encefalitida samotná představovala celosvětový problém. Nebylo mnoho účinných léčebných postupů, takže v počátečním období epidemie dosahovala smrtnosti až 50 procent. V té době se do léčby aktivně zapojila i čínská medicína. Zejména slavný lékař Pu Fuzhou, jenž měl bohaté zkušenosti s klinickou léčbou ve stylu tradiční čínské medicíny. Poté, co vyhodnotil tehdejší klimatické podmínky, navrhl použít jako základ Baihutang (odvar Bílý tygr) a další medikamenty, jejichž účinné látky by se přidávaly nebo ubíraly podle odlišných podmínek v Shijiazhuangu a Pekingu. Jejich podávání pacientům mělo dobré výsledky. Společným úsilím čínské a západní medicíny i lidí ze všech společenských sfér se epidemie encefalitidy B dostala rychle pod kontrolu a stala se historickým příkladem velmi úspěšného řešení nemoci.
Vyváženost prospívá
Čínská medicína se proto aktivně zapojila rovněž do prevence a kontroly nové koronavirové epidemie. V tomto úsilí je důležitý důraz na vyváženost čínské a západní medicíny; podpora vzájemného doplňování a koordinování rozvoje léčiv. A to je velkou předností čínského zdravotnictví.
Poté, co se objevil coronavirus Covid-19, Národní zdravotní komise a Čínská státní správa tradiční čínské medicíny okamžitě vyslaly odborníky na čínskou medicínu, aby prozkoumali situaci ve Wu-chanu. Při stanovování diagnózy odborný tým zjistil, že většina pacientů neměla chuť k jídlu, dokonce se objevily i typické příznaky onemocnění sleziny a žaludku, jako je nausea, zvracení, průjem či zácpa. Navrhli proto léčbu soustředit na slezinu a žaludek.
Národní zdravotní komise vydala 19. února Program diagnostiky a léčby nemoci Covid-19 (testovací verze 6), který dále zdůrazňuje hodnotu tradiční čínské medicíny při léčbě tohoto onemocnění. Tento plán diagnostiky a léčby je přímo řízen Státní správou tradiční čínské medicíny, byl prodiskutován a společně vypracován jejími odborníky z týmu léčební skupiny spolu s akademikem Zhang Bolim z dozorčí skupiny Státní rady ČLR na základě doporučení akademiků Wang Yongyana, Chao Enxianga, Xue Boshou, Zhou Zhongyinga, Xiong Jibai i dalších významných znalců čínské medicíny a též podle 24 provinčních léčebných plánů z celé země.
Yu Yanhong, zástupce ředitele státní správy tradiční čínské medicíny uvedl, že se řídili podle klinické „naléhavosti, praktičnosti a účinnosti“, aktivovali zvláštní scénář jako reakci na mimořádné události, aby se urychlil klinický screening účinku předepisovaných léků. Podle výsledků klinických pozorování Státní správa tradiční čínské medicíny a Národní zdravotní komise spolu doporučovaly celostátní používání přípravku Qingfei paidutang (detoxikační odvar k pročištění plic), neboť sledování klinické léčby v deseti provinciích potvrdilo, že tento odvar má dobrý terapeutický účinek a v nové verzi léčebného programu už byl doporučován jako obecný předpis.
Kromě toho Státní správa tradiční čínské medicíny a více než 630 nemocnic tradiční čínské medicíny z 28 provincií (měst a okresů) vyslaly do provincie Chu-pej na pomoc téměř 3 200 zdravotnických pracovníků. Na léčbě v provincii Chu-pej představoval podíl tradičních čínských léčiv přes dvě třetiny. Odborníci na čínskou a západní medicínu z národního i místních týmů léčební péče se rovněž podíleli na společném výzkumu, cíleně podporovali zřízení komplexního mechanismu spolupráce čínské a západní medicíny při prevenci a léčbě nového koronavirového onemocnění, dohlíželi na zavedení společného konzultačního systému a usilovali o zlepšení výsledků klinické léčby.
