Cenu za významný přínos literatuře pro děti a mládež v rámci cen Zlatá stuha letos obdržel výtvarník Oldřich Jelínek.

Malíř, grafik a ilustrátor Oldřich Jelínek (1930) vystudoval na AVU u profesora Antonína Pelce. Začínal ilustracemi pro časopisy ABC, Dikobraz, Pionýr a další. Dlouhá léta spolupracoval s Adolfem Bornem, s nímž ilustroval několik knih (například Dobrodružství kapitána Žvanilkina Andreje Sergejeviče Někrasova) i časopiseckých příspěvků.

Často maloval ženy a nejrůznější stroje, zejména automobily jsou jeho celoživotní láska. Sám rád vzpomíná například na knihu Jaroslava Pacovského Vzduchoplavci, aviatici a piloti, za niž dostal hlavní cenu Premio Grafica na knižním veletrhu v Boloni. V roce 1981 Oldřich Jelínek emigroval do západního Německa, dodnes žije a pracuje v Mnichově.

„Oldřich Jelínek oslavil letos v únoru devadesáté narozeniny ‒ a pořád maluje a hlavně kreslí; ještě nedávno se jeho karikatury pravidelně objevovaly v magazínu Computerwoche. Z obrovského množství práce, které má za sebou, patří jen poměrně malá část dětem a sám autor si jí necení tolik, jak by zasloužila. Větší váhu vždy přikládal svým obrazům a volné grafice.

Možnost svobodně tvořit a komentovat politické události má určitě zásadní význam pro každého z nás; jen si myslím, že by byla škoda zapomínat proto na čtenářské zážitky z dětství, které mívaly (a doufám, že stále mají) zvláštní a nenahraditelné místo snad v každé osobní historii. Jelínkovy ilustrace, obrázkové seriály, komiksy a kreslené vtipy zanechaly v paměti celé generace čtenářů výrazné stopy, ačkoliv se většina originálů už dávno poztrácela.

Jistě nejsem jediný, koho před lety oslovily a zasáhly Jelínkovy groteskní obrázky, v nichž rezonovaly tóny o poznání hlubší, než bývalo v optimisticky vyladěné knižní a časopisecké produkci obvyklé. Aniž by poučovaly, uměly ukázat, jak blízko je od směšného ke strašidelnému. Dokázaly oživit éru prvních aut a letadel stejně přesvědčivě jako zpřítomnit zapovězený a nedostupný svět za železnou oponou, i když byl fantastický a docela jiný než ten, v němž se Oldřich Jelínek začátkem osmdesátých let ztratil svým čtenářům z dohledu,“ říká k letošnímu ocenění Zlaté stuhy vysokoškolský pedagog a vizuální umělec Pavel Ryška.