Lidé se hádají, jestli je černá agentka 007 dobře nebo špatně, aniž film o ní ještě kdokoliv viděl. To je legrační. Jsou ale v tom sporu i méně legrační věci. 

Jeden z argumentů agentčiných zastánců zní nějak takhle: "Každý Bond žije a působí ve (fikčním) světě současnosti, nikdy to není retro. Tím pádem se hodnotové a deontické normy jeho bytí v takovém světě odvíjejí od paralely k současným normám, nikoli k těm flemingovským, nikoli k šedesátým létům, nikoli k devadesátým létům," napsal filmový kritik Radomír D. Kokeš. A šéf webu Finmag.cz Michal Kašpárek k tomu dodal: "Koho by v roce 1962 zajímal Dr. No, natočený podle společenských norem roku 1905?"

Problém je ovšem tento: společenské normy, jejichž zdánlivě přirozeným výrazem je proměna machistického bílého Angličana ve feministickou černošku, ustavené nejsou. Probíhá o ně mohutný kulturní boj. Nový Bond nepřejímá dobové normy, ale bojuje za takové normy, které chce ustavit jako budoucí. To nikdy nedělal, a proto taky nikdy kontroverze podobné intenzity nebudil. Což ta věc, která může člověku na novém Bondovi vadit, i když jinak fandí černým agentkám kdykoliv a kdekoliv. Bonda prostě ušpinili aktivistickou politikou. Další prostor, kam ji zatáhli. 

Navíc je na tom nepříjemné už to, jakým automatickým způsobem zastánci té pokrokové strany předpokládají, že jejich normy jsou automaticky správné a kdo je nezastává, je rasistický buran. Dřív se revoluce dělaly zdola, a to na nich bylo sympatické. S tím se dalo jít. Dneska se revoluce dělají z mezonetů spíš než z chatrčí, z kateder víc než z poslucháren, z Hollywoodu víc než z nezávislé kultury.

Tohle propojení snobství, radikální rétoriky, kulturní moci, nesnášenlivosti a přesvědčení o vlastní výlučnosti je protivné bez ohledu na to, jestli s těmi lidmi sdílíte ideály, nebo ne. Ze spousty probuzených bojovníků se stávají bytosti nerozlišitelně podobné evangelikálním televizním kazatelům. A pak už je jedno, jakou barvu má vaše kůže a jaký tvar vaše pohlaví.

Převzato z autorova facebookového profilu.