Už nežijeme v uzavřeném světě, přestože někteří o něm nostalgicky sní a snaží se pluralitu názorů omezovat. Kvalitní západní univerzity usilují o poznání, a proto chtějí znát názory velvyslanců, hlavně z globálně důležitých zemí, říká v rozhovoru pro web Literarky.cz Marek Hrubec, ředitel Centra globálních studií při FLÚ AV ČR v Praze.
Jaký je váš názor na současné události ohledně konference čínských studií na Univerzitě Karlově? Co si myslíte o organizačních a finančních záležitostech, které jsou s tím spojeny?
Byl jsem překvapený z toho, co jsem se dočetl v médiích o tom, co se na univerzitě děje. Všechny problematické záležitosti by se měly určitě důkladně objasnit. To je nesporné. Měla by se stanovit lepší pravidla, aby platil stejný metr pro všechny. Určitě by bylo škoda, kdyby byla zastíněna celá řada kvalitních věcí, které se na univerzitě realizovaly a realizují. Neznám ale detaily tamních organizačních záležitostí, neboť jsem v poslední době na Univerzitě Karlově přednášel jen občas jako externista. A také vzhledem k tomu, že ani já, ani naše pracoviště globálních studií jsme žádné finance spojené s konferencí nebo výukou nedostali ani od žádného velvyslanectví, ani od žádné firmy, nejsem obeznámen ani s těmito záležitostmi. Na tyto věci se musíte zeptat lidí, kterých se to týká, já se mohu vyjádřit spíše k odbornému obsahu a ke studentům.
Doporučujete své studenty na studijní pobyty do zahraničí? V současné době, v níž je vše globálně propojeno, je zapotřebí, aby nebyli Honzou za pecí, ale aby poznali dobré i problémové věci ve světě.
Mladí lidé by skutečně měli v současné globální době poznat různé země světa s různým kulturním, ekonomickým, sociálním a politickým uspořádáním. Své kvalitní studenty jsem během mnoha let doporučoval na studijní pobyty na Fulbrighta do USA, na DAAD do Německa, do Itálie, do Číny a také do dalších zemí, kde existovaly programy pro zahraniční studenty, ať už to byly krátké pobyty na seznámení s tamními studenty, nebo na konference či na dlouhodobé pobyty. Byla to ale samozřejmě jen doporučení, nebyla smluvně institucionalizována s mými přednáškami. Skutečnost, zda studenty nakonec přijmou, záleží vždy na tom, jak je vyhodnotí zahraniční instituce. Zatímco pravděpodobnost přijetí studentů na krátké pobyty může být velká, na dlouhodobé studium existuje mezi studenty obvykle naopak velká mezinárodní konkurence. Jedná se totiž většinou nikoli o programy jen pro české studenty, ale pro studenty z více zemí. V Číně studuje mnoho zahraničních studentů, například více než 20 tisíc studentů z USA, z Evropy ještě více. Zároveň ještě více čínských studentů studuje v EU a USA. Studenti tak mají možnost se vzájemně poznat, studovat a pochopit jiné země, aby z nich nevyrostli sinofobové nebo čechofobové.
Zajímalo by mě, jestli se na významných západních univerzitách pořádají akce s velvyslanci. Zvláště by mě zajímali čínští velvyslanci.
Kvalitní západní univerzity usilují o poznání, a proto chtějí znát názory velvyslanců, hlavně z globálně důležitých zemí. Můžu uvést několik příkladů z poslední doby. Například Harvardova univerzita pozvala čínského velvyslance, aby hovořil o vztazích mezi USA a Čínou v době problematických obchodních vztahů, včetně obchodních tarifů. Byla to velmi úspěšná akce s plným sálem lidí. V Británii zazněl příspěvek o inovaci od čínského velvyslance například na Manchester Univerzity.
Můžu zmínit ještě třeba Oxfordskou univerzitu, kde jsem před lety studoval část svého doktorského studia. Letos se pořádala přednáška o čínské diplomacii pro studenty Oxfordské univerzity přímo na čínské ambasádě. Tyto akce s přednáškami a diskusemi na univerzitách či ambasádách jsou tedy ve vyspělých zemích obvyklé. Co se týče České republiky, určitě by přitom bylo třeba zlepšit transparenci, tedy aby o obou stranách případných sporů v diskusích bylo zřejmé, kým jsou podporovány.
Jaký je přesně důvod zkoumání toho, co si myslí velvyslanci?
Po éře stalinismu a mccarthismu, kdy panovala uzavřenost, omezování kontaktů a perzekuce, se vědci například na Harvardově univerzitě začali postupně více zajímat nejen o popis situace v Sovětském svazu, ale také o oficiální názory politiků a velvyslanců, začaly analyzovat více politické systémy, politickou ideologii protivníka apod. Filozofie, která stojí v základu tohoto komplexního přístupu, se osvědčila. Později situace vedla k většímu vzájemnému kontaktu a studiu vědců, velvyslanců, politiků apod., což je zvláště v dnešní globální době už samozřejmé. Když chcete něco či někoho poznat, ať už je to spojenec, oponent nebo někdo neutrální, je třeba zkoušet komunikovat a jeho stanoviska studovat. Ani vědec, ani student nemůže strkat hlavu do písku.
Obáváte se, že dnes u nás dochází k ohrožení svobodného bádání?
Naštěstí nám svobodné vědecké bádání zaručuje Listina práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Máme také oporu v Evropské unii. Už nežijeme v uzavřeném světě, přestože někteří po něm nostalgicky sní a snaží se pluralitu názorů omezovat. Žijeme v otevřeném multipolárním světě, kde je zapotřebí seriózně vést dialog s mnoha partnery na všech kontinentech a vzájemně se poznávat, abychom předešli dalším konfliktům.
