„Nespolehlivá“ – to je dojem, který indická média často zanechávají ve vnějším světě. V posledních dnech některá z nich psala o vojácích Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) „zadržované kvůli překročení linie“ v jižním Tibetu. Čínská strana tyto zvěsti okamžitě vyvrátila. Po konfliktu mezi Čínou a Indií v údolí Kalwan v červnu loňského roku indická média opakovaně nepravdivě informovala o obětech čínských vojáků. Během epidemie zase popisovala koavirus jako „únik čínské biologické zbraně“. Podobných příkladů je příliš mnoho. Proč je to tak?
Konfrontace mezi Čínou a Indií v blízkosti hranice trvá 17 měsíců. Indická média mezitím za účelem zveličení napětí a stimulace populistické nálady vytvářela falešné zprávy o tomto tématu. Nejnovější příklad se odehrál v předvečer 13. kola rozhovorů mezi Čínou a Indií, které se konalo 10. října. Některá indická média tvrdila, že vojáci ČLOA „překročili hranici a byli zadrženi“ poblíž kontrolní linie na jihu Tibetu. Čínská strana tyto zvěsti vyvrátila. Oficiální stranka Čínské lidové osvobozenecké armády na sociální síti Weibo uvedla, že indická média zřejmě upřednostňují fabulace a spekulace o čínsko-indickém hraničním problému.
Ve vztazích mezi Čínou a Indií se v posledních letech objevily různé problémy, a proto se Čína stala jedním z hlavních cílů falešných zpráv indických médií. Zprávy o Číně jsou v nich stabilně negativní. Obviňují ji z „nepřátelského“ chování, což zahrnuje témata jako špionáž a nelegální překračování hranic, problémy související s Tibetem, porušování zákonů a předpisů čínskými společnostmi v Indii atd.
Liu Zongyi, generální tajemník Centra pro studia Číny a jižní Asie na Šanghajském institutu mezinárodních studií, nedávno napsal analýzu, podle níž Indie pokračuje ve vytváření falešných zpráv o tom, že čínské infrastrukturní projekty týkající se ekonomické spolupráce mezi Čínou a jihoasijskými zeměmi v projektu jako „Pásmo a stezka“ jsou neprůhledné.
Zmínil také, že během pandemie COVID-19 indická média označila virus COVID-19 za „únik čínské biologické zbraně“. Mezinárodní komise indických právníků a Celoindická advokátní komora předložily Radě OSN pro lidská práva petici útočící na čínské město Wuhan jako zdroj úniku viru a požadují, aby čínská vláda zaplatila odškodné dvě miliardy amerických dolarů.
Většina médií v Indii je v soukromém vlastnictví. Aby přežila a vytvářela zisky, musí být jejich zprávy „poutavé“. To je jen jedním z důvodů, proč jsou plná falešných zpráv. Prabhakar Kumar, člen indické organizace pro výzkum médií CMS, v jedné analýze uvedl, že důvodem, proč některá indická média šíří falešné zprávy, je fakt, že zprávy neověřují. Příkladem může být fakt, že jako zdroj používaly falešný účet na Twitteru, který se tvářil jako oficiální účet pákistánského ministerstva zdravotnictví a pravidelně zveřejňoval nepravdivé informace o epidemii koronaviru v Pákistánu. Většina indických novinářů prostě nemá dostatečné profesionální schopnosti
Současná indická vládnoucí strana Bharatiya Janata vytvořila celou řadu mechanismů protičínské propagandy. Diskredituje Čínu prostřednictvím vydávání knih a financování médií a think tanků. Zejména během druhého funkčního období premiéra Modiho slouží útoky proti Číně jako způsob odklonění pozornosti od domácích problémů, například že epidemie koronaviru způsobila vážný pokles indické ekonomiky a že indická vláída neúčinně bojovala s epidemií. Za takových okolností může humbuk ohledně čínsko-indické hranice posílit indický nacionalismus a umenšovat nespokojenosti lidí s vládou.
Mnoho studií poukázalo na to, že nacionalistické nálady v Indii jsou hlavním důvodem šíření falešných zpráv v zemi. Na jedné straně mnoho indických novinářů ví o Číně velmi málo. Na straně druhé je ovlivňuje domácí politická atmosféra, nacionalistické nálady, vládní a zájmové skupiny atd., takže zprávy, které píšou, jsou zkreslené a nedůvěryhodné.
Mnoho Indů má omezenou gramotnost a nemá zkušenost s pobytem v zahraničí. Mohou porozumět Číně jen skrze média a sociální sítě. Je pro ně ale těžké ověřit pravost informací, což u nich vede k víře v „negativní“ Čínu. Falešné zprávy o Číně uvedly v omyl velký počet Indů. Postupně si vytvořili potřebu číst negativní zprávy o Číně, což média přimělo, aby jim vycházela vstříc a vytvářela obsah, který vyhovuje jejich vkusu, čímž se vytvořil začarovaný kruh.
Indický poslanec Yavadkar, který krátce působil jako ministr informací a rozhlasového vysílání, řekl: „Svoboda tisku je naprosto nezbytná. To je závazek vlády Modi. Ale každý musí uznat, že musí jít o zodpovědnou svobodu.” Banagher, profesor médií na škole London School of Economics and Political Science, se však domnívá, že drtivá většina zpráv v indických médiích „nevykazuje žádné známky pravdy ani odpovědnosti“.
